Nýt se vloží do předvrtaných otvorů v součástech, které mají být spojeny, čímž se spojí dvě nebo více takových částí dohromady; výsledný -nedemontovatelný spoj se nazývá nýtovaný spoj nebo jednoduše „nýtování“.
Nýtování nabízí několik výhod, včetně požadavků na jednoduché nástroje, odolnost vůči seismické aktivitě a rázovému zatížení a robustní spolehlivost. Mezi jeho nevýhody však patří vysoká hladina hluku při nýtování,-která může nepříznivě ovlivnit zdraví pracovníků-, dále obecně těžší konstrukční sestavy a výrazné snížení pevnosti spojovaných součástí.
Ačkoli nýtování zůstává primární metodou spojování lehkých kovových konstrukcí (jako jsou sestavy letadel), v kontextu ocelových konstrukcí je nyní převážně vyhrazeno pro omezený počet aplikací vystavených silnému nárazovému nebo vibračnímu zatížení-, například v konstrukčních konstrukcích některých jeřábů. Nýtování se také používá ke spojování ne-kovových součástí, například při připevňování třecích obložení k brzdovým pásům a brzdovým čelistem v rámci pásových brzdových systémů.
